Předem mého článku bych chtěl podotknout že „já nejsem čurda“, ale vzhledem k tomu, že ten aktuální čurda má plno starostí ze svým potomkem (ano jedná se o zástupkyni něžného pohlaví), a vzhledem k tomu, že někteří psavci, jako je Tomáš K., nás již v této sezóně oblažili svým článkem, svolil jsem k napsání tohoto článku sám. Nuže do toho!
Po předchozím zdařilém výkonu na zrekonstruovaném Meteoru, kde jsme brali body po famózním výkonu, zavítal k nám do „nouzové stavby“ na „zahradňáku“ soupeř z Kobylis.
S Admirou jsme ve stejné soutěži prozatím druhým rokem, a proto se stále oťukáváme. Mnohým hráčům „céčka“ vytane na mysli při vyslovení jména tohoto soupeře především kobyliská kuželna, kde to padá ještě míň než u nás (netýká se našeho kapitána Radka, který zde áčku vykulil divizi a je nesmazatelně zapsán do análů…… všech áčkařů). Jelikož se hrálo u nás, čekali jsme, že soupeř konfrontovaný s našimi kvalitními drahami odevzdá oba body, prakticky bez boje.
V den zápasu bylo jasno a obloha vymetená prostě krásný den, což podtrhovala „plná zahrádka“ v přilehlé hospůdce „U kurtů“ i hlasité šveholení dítek z nového předraženého parku v sousedství.
Dobře naladěn a s tušením dobrého výkonu, jsem vstoupil do areálu kuželny kde již byla standardní sestava, tedy Šimon a Mára (ostatní se snaží přijít později) , hned za mnou se vevalila půlka zahrádky, z již zmíněné restaurace (nejednalo se o štamgasty nýbrž o kompletní mužstvo Admiry napájející se Kozlem). Na jejich pochybné návrhy ohledně skrečování zápasu a domluvení výsledku u hnědo-zeleně-flekatého stolu jsem nereagoval, a pronesl pár posměšných poznámek na adresu jejich kuželny, abych je dostal do varu. Záměr se vydařil a soupeř, který si všimnul, že nastupuji první, na mne nasadil svého nejlepšího hráče Bilku.
Soupeře jsem se snažil rozhodit hned při strečingu, kdy jsem nasadil dokonce prvky holotropního dýchání, bohužel jsem víceméně rozhodil sám sebe. Naštěstí soupeř neunesl tíhu okamžiku (a přechod z točeného Kozla na lahvový Staropramen) a proto byl zápas poměrně vyrovnaný, o čemž svědčí i konečný remízový výsledek (358:358) který jsem zařídil svým posledním zkaženým hodem.
V druhém mači proti sobě nastoupili dvě dámy, což mělo za následek přetlak hráčů u plexi oddělujících kuželnu od zóny pro diváky. Do výhledu skupiny však na obou stranách vstoupili trenéři obou týmů, a byť zaujali podobnou pozici těla jako dámy při rozběhu, shluklé osazenstvo na tuto změnu zareagovalo negativně a rozešlo se zpět ke svým Staropramenům. Díky tomu mohu zevrubněji poreferovat o zápase, jehož průběh dal vzniknout nadpisu tohoto článku. Lucka Hlavatá nastoupila po dlouhé pauze, která byla zapříčiněna pocitem, koupením testu, potvrzením pocitu, šokem, radostí, ovulací, slehnutím, šestinedělím a posléze mateřskou a proto na její hře byla znát velká nervozita. Trenér, který si uvědomil, že má na jejím stavu nemalý podíl, se rozhodl ji metodicky vést, nicméně zde došlo k určitému vzájemnému nepochopení. Trenér a partner v jedné osobě, požadoval po Lucii učinění „rozhodujícího kroku“ při rozběhu. Lucie, v dobré víře že rozhodující krok je ten třetí plnila jeho příkazy, bez odmlouvání. Samozřejmě, že absence čtvrtého kroku doháněla trenéra a partnera v jedné osobě ke stavům blízkým šílenství. V poslední fázi hry, již lehce rozhozená Lucie málem kontaktovala „matriku“ za účelem pozvání příslušného úředníka, jelikož již nevěděla jak trenéra a partnera v jedné osobě, uspokojit. Výsledek (278:321) pak vzhledem k výše uvedeným trablům, byl pouze logickým vyústěním. Jelikož však známe Lucky zarputilost, neobáváme se ničeho, jelikož strmý nárůst formy musí určitě přijít.
Admira šla tedy do trháku, nicméně radost a plácání po bedrech ihned utnul „náš kapitán“ Radovan Šimůnek a vyprovodil soupeře, který měl krkolomné jméno Bohuslav Miloslav výsledkem (404:382). Kapitán opět ukázal, že z nás má, přes léto, nejvíc natrénováno a jeho přístup k tréninku i zápasu je příkladný, gratulujeme!
Čtvrtý nastoupil Vojta Kostelecký, u kterého vzhledem ke změně zaměstnání a jiným trampotám provázející jeho soukromý život, bylo možno čekat určité zhoršení formy. Vojta ovšem nenechal nikoho na pochybách, kde je jeho místo na žebříčku a byl z toho nejlepší výsledek dne (411:397) Gratulujeme
Martin Kozdera sice se svým výsledkem (309) nebude úplně spokojen, nicméně soupeřku Hoblíkovou (300) držel celý zápas za sebou a proto za taktický výkon dávám jedničku.
Mára Sedlák finišoval, a opět ukázal, že se na tuto pozici hodí nejlépe, byť jeho výsledek také nebyl nikterak oslnivý. Nechal svého soupeře Fůru, o fůru bodů za sebou (360:314)Gratulace taktéž.
Takže jsme vyhráli a dostáli tak svým předsevzetím, že bychom se v této sezóně mohli stát „černým koněm“ soutěže. Bohužel nás v současné době limituje mnoho odložených zápasů, doufejme však, že nás v příštím zápase v Rudné zastihne stejně kvalitní forma!!!!