Sedím v Kolíně na kuželně a je mi zde zbytek týmu neurvale připomínáno nenapsání jakéhosi článku u příležitosti mého posledního nešťastného vystoupení na kuželně v Kosmonosech.

Tak tedy stručně a rychle. Do Kosmonos jsem vyrazil cca 30 minut před zahájením zápasu. Bohužel až z Prahy, takže cestu mi zkomplikovali chalupáři s vozíčky naloženými dřevem. Jim to prostě 150 nejede! Dorazil jsem o 10 minut později, ve spěchu se převlékl a vyrazil na plán. Tam jsem hodil v rozhozu devítku a už mi to bylo jasný. Proti osudu se nedá bojovat. Střídal jsem pravidelně levé a pravé fány a občas to proložil brandýsem, nebo kozou. I dvojka od rohu mi ukázala svoji vlídnou tvář. Mám pocit, že ne jednou. Zkusil jsem něco okouknout u soupeře, měl jsem pocit, že mu to tam po každým hodu pěkně zvolní a svítí. A opravdu se mu to dařilo. Bohužel jsem si z jeho stylu nic neodnesl ani do dorážky. A to byla voda na ty věčně remcající štěbetálky v našem týmu. Dokonce přišli s nabídkou střídání. Odhodlán nechat v druhé půlce na plánech duši jsem samozřejmě odmítl. Soustředil jsem se na svoji myšlenku dát na dvojce kolem 250 dřev a dostat se tak zpět do hry. Můj plán bohužel ztroskotal hned v první desítce. Pak už nebyl čas ani na střídání, ani na zlepšení. Soustředil jsem se tedy a pouze už jen na to, abych od soupeře nedostal o kilo. To se mi nakonec se štěstím asi 3 kuželky povedlo (poznámka přepisovače bylo to o 2). Soupeř svým výkonem vytvořil rekord dráhy, tak mě aspoň hřeje pocit, že jsem byl u toho! Bohužel jsem si čurdu nemohl odnést domu na Vánoce, protože můj předchůdce jej v opilecké pýše nechal doma. Chuť jsem si spravil na fotbálku, kde jsem se Seidlikem porazil ostatní kopýtka rozdílem několika tříd.

ASTRA : SLAVOJ

Zdal sa to byť taký kľudný , spokojný večer. Mohli sme sa stretávať ako kedykoľvek o šiestej a ti, čo sú menej spoľahlivý aj dlhšie. Ale osud tomu nebol naklonený. Bol to vo finále taký hektický piatokový večer, ktorý mal predohru, ktorá práve spôsobila onú tenziu.

Predohra na téma sobáš Kataríny Kočovej, lebo ona bola tou nešťastnicou – bohovská guliarka Slavoja aj Čechie. A tak nám volali, áno ti chlebíčkožravci a chlastomilci zo Slavoja vedený akýmsi tímovým bubeníkom, ktorý udrel paličkou na nášho dobrotivého kapitána Petera. Pod nezištnou zámienkou oslavovať vyše popísanú osobu, avšak zámer bol jasný. Jesť a ožrať sa ako prasce v najkratšom možnom čase. Práve taká nedôležitá udalosť ako sobáš a psychologický tlak Slavoja nášho kapitána Petera rozkomíhala k onomu ľudsky pochopiteľnému rozhodnutie odjebať sa na koľkáreň už o piatej.

Možeme byť veľmi radi, že je medzi nami Dodo. Lebo o piatej na koľkárni boli všetci…. Všetci zo Slavoja. A Dodo. Poupratoval, ponadával, aký sme všetci kokoti, lebo bol na všetko iba sám a mal úplnů pravdu. Síce po dľhej dobe, ale aj to sa rátá. Radko s Jarinem dorazili ako druhý, Danko s Peterom o diplomatickú čtvrthodinku dlhšie. V tvári Doda sa dala vypozorovať istú ľahká známka nespokojnosti zmiešaná s výčitkami smerom k ostatným. Slavoj bol neúprosný a hnal nás ako divých v ústrety bleskovej hre. Nezávislý pozorovateľ by snáď mohol na chvíľu nabiť dojmu, že kolky ten večer boli druhoradé. Ale nie je tomu tak, pre domácích. Astra je naozajstný a nekompromisný manšaft, ktorý si ide pre bodov aj nepriek časovému posunu. A tak sme si ich vychutnali.

Dielo započial Jarin, ktorý svojou neinvazívnou hrou urobil z prvého hráča tak trocha Kašpara. Jirko si vypil pohárik horkosti do dna a nebol to obyčajný pohárik, bol to diabolský dryák. A osud si začal pohrávať so Slavojom. Veľká kvaltovačka sa rozptýlila ako hmla nad Gabčíkovom, do hry s časom sa vložili nedávno renovované automaty. Ističe boli veľmi neisté a neudržali neštandardné prúdy vyprodukované z veľmi ľahkovážne urobenej elektroinštalácie. Pouťahovali sme skrutky, upravili kompozíciu motorovej ochrany a dielo šliapalo ďalej.
Zdržanie bolo férová hodinka a zrazu Dodo bol na koni a komentoval so slovami: „ To výde nastejno, jako kdyby jsme začli v šest“. Slavoj bol o poznanie nervóznejší , lebo predstava míňajúcich sa chlebíkov, šalátiku aj prázdnej bečky bola na prosto nestráviteľná.

Peter pokračoval v nastúpenom štandarde. Pri jeho hre išlo všetko ako po Seidle a tak zmastil Romana Cypra o prsia kórejskej atlétky. Dve kolky. Dlhé čakanie bolo aj na nevestu príliš a tak sa nechala uniesť k nám na kolkáreň. K veľkému sklamaniu Slavoja nevzala žiaden alkoholický lekvár naopak prišla s inými osobami, ktoré veľmi vehementne žiadali pivný mok aj iný alkohol všetkých kategórií. To príliš nekorešpondovalo so skladom našej kantíny, ktorý nebol v príliš naplnenom stave. Aj tak bolo z neevidované podpultové zásobárni priznané 7 fliaš. Dodo sa správal už o veľa kľudnejšie, nechal zabudnúť čoskoro servírovanému počiatku športového podujatia o piatej a opätovne preukázal sebavedomý výkon. Popravde je nutné priznať, že súper bol na dráhe sam, lebo všetci ostatný chľastali ako smädní mnísi.

Jarinko Pichl sa nepopasoval s nástrahami dvojitého horizontálneho členenia jednotky. Vedenie 3:0, a ideme ďalej. Po necelej hodine návštevníci všetko vychľastali a tak sa nevesta aj s ostatnými kumpánmi vrátila odkiaľ prišla. Aj tak to bola milá návšteva, lebo v jednom okamžiku bolo v tej našej starej kolkárni rekordných 20 divákov.

Fery Rusin sa nezľakol vysoko umiestenej latky. Súper bol kvalitný, Paľo Řehánek figuroval na prvom mieste priemera z priemeru. Paľo bol taký trocha popudlivý a nechal na sebe pôsobiť rozkladný proces na tema: „ Ako je možné, že kolka stojí poľ metra v piči, keď je mimo ložisko.“ My sme odpoveď znali, keď nie je guľa v kolke, ložisko už netreba hľadať. 4:0 a výhra bola veľmi blízko, lebo sme viedli o 110 kolkov.
Paľo rozvinul nervóznu debatu o deštrukcii kolkárni Astry aj o tom čo je to za kokota, ktorý robí servis na automatoch a ktorý je zodpovedný za tie guličky. Všetci vieme. Menovať netreba. Správal sa ako rozmaznaný chalan, ktorý zná iba kvalitný materiál z Konštruktývi. Aj tak sem ho rad po dlhej dobe uvidel. Marek Šveda prehral iba tesne o tri a ja som spokojne utrpel poziciu Čulibrka, keď som priepastne prehral s Petrom Pravlovským. Ale byť na 398 čurda nie je také zlé.

Ponáhľal som sa po zápase rovno domu, za svojimi deťmi a tak som si není istý ako sa vyvíjala situácieóďalej. Ja len dúfam, že nie je tak zle, aby kapitán skladal funkciu. Lebo prvá polovina sezóny je viacej než OK a to, čo sa hodnotí je výsledok. Pre to chci poprosiť ostatných, ktorý sa účastnili, aby svoj názor v tejto veci pripojili.

Záverom sa ospravedlňujem všetkým, za formu zápisu v slovenčine. Pre mňa je to jazyk legendárneho komentátora Karola Poláka. A pre to to jednoducho nešlo ináč. Váš čulibrk Veselka a Zas dva body neboli KDO BUDE DALŠÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍ.

Je úterý a já se chystám na zápas do Vršovic. Jelikož je úterý tak se tento den hrála i barážová odveta fotbalové utkání reprezentace v Černé Hoře. Celý český národ sedí doma či po knajpách a fandí či popijí, jen 12 bláznů se rozhodlo jít hrát kuželky do Vršovic.

Jako první hráč nastoupil netradičně Petr Seidl a hodil krásných 423, soupeř 407 a první body jdou na naší stranu.

Na druhou pozici nastoupil Tomáš Doležal a hodil 388,soupeř hodil 456, takže vyrovnáno a domácí aj náskok 52 kuželek.

Na třetí pozici nastoupil Franta Rusin a hodil 388 proč se tak stalo od 35 hodu na mě jeden ze spoluhráčů zařval do hodu ať hraju nebo si nezahraju v Kosmonosech, na to jsem dvakrát ujel pak jsem byl na to zamyšlenej proč to na mě zařval a od té doby mě to vůbec nešlo. Soupeř hodil 423, takže náskok domácí se navýšilo.

Na čtvrtou pozici nastoupil Marek Šveda a hodil pěkných 426. Soupeř 416 na náskok domácích se snižoval na 77 kuželek.

Na pátou pozici nastoupil Radek Fiala a hodil krásných 438. Soupeř hodil 441, tento boj byl až do posledního hodu.Jelikož Radek hrál během fotbalového utkaní a jak hodil hodovku tak vzápětí naši dali gól no opravdu krásný zážitek. Stav utkaní 3:2 a 80 kuželek pro domácí.

Jako šestý hráč nastupuje tradičně Dan Veselý,po první dráze Dan stáhnul 57 kuželek a vypadalo to že ze zápasu udělá ještě drama až do konce nakonec hodil pěkných 437.Soupeř 367 a tak Dan stáhnul 70 kuželek a bylo rozhodnuto kdo v úterý v Pražském derby vyhrál. Celkem Vršovice : Astra 5:3 2510:2500.

Tím se chci omluvit klukům, že jsem se nechal rozhodit a nesoustředil se po celou dobu mého hraní.

Jinak neboj Tome v Kosmonosech si zahraješ.

Již dlouho se díky svým vyrovnaným výkonům na chvostu „A“ týmu obávám získání čurdy a tím spojené reportáže. Díky tomu jezdím ke každému zápasu tzv. v „PAMPERSKÁCH.“

Několikrát jsem utekl hrobníkovi z lopaty, ale před zápasem v Poděbradech na mě padla deka.

Sraz byl stanoven asi 2 hodiny před zahájením, což mi způsobilo další stres, a to prý kvůli nějaké nehodě na D11 před 2 týdny. Do Poděbrad jsem ty holobrádky dovezl jak Pán Bůh a zapíchl to u kuželny.

Ve zbylém čase jsem chtěl ochutnat uzeniny z náměstí a zalít je půllitrem dobrého pivka. Už tady mě tým separoval, klobásu jsem si zakoupil pouze já a pivko bylo zrušeno. No neva, snad se chytím na plánech.

To bylo, ale jen zbožné přání. Na dvojce jsem se trápil a jednička stála za hovno. Na 1 jsem měl pocit že běhám tak nějak do kopce, což se mi potvrdilo měření po skončení zápasu: příčný sklon dráhy je cca 5cm!

Dal jsem instrukce ostatním, takže nebyl problém mě závodit. Snad všichni čtenáři zápisníku pochopili, že jsem se obětoval pro tým. Mí spoluhráči mě nepochopili a zachovali se jako hyeny nejsprostější. Fuj a Hanba!

Já vám to, ale vrátím Váš PRÉZA

Byl svátek 28. 10. a my hrajeme další domácí zápas s Konstruktívou C, jelikož se naše domácí kuželna modernizovala novejma automata, tak byla velká hoňka to uklidit. Úklidu jsem se nemohl zúčastnit jelikož jsem měl od rána můj druhý aktivní sport bowling tak, že chci poděkovat všem který se zúčastnilo úklidu a máte u mě kolo panáku. Nic jdu vám popsat můj stručný průběh zápasu:

1. hráč nastoupil Dan Veselý a hodil pěkných 401, soupeř Karel Hybš 369, takže body pro nás a vedení 32 kuželek.

2. hráč nastoupil Jarda Dryák a hodil 359. Údajně říkal že bojoval s novejma provázkama a že ho to dost kradlo no nevím, ale tohle spíš bude rukou než provázky. Soupeř Franta Rusin hodil 370. Jen pro upozornění nejsem to já, ale muj táta a malej dodatek asi před týdnem jsem se sním hecnul a říkal že u nás hodí 430, kde je těch 60 kuželí, že by provázky. Takže stav 1:1 +10.

3. hráč nastoupil Petr Seidl po celou dobu se trápil a nakonec hodil 363. Soupeř Míra Šnejdar 384, že v bowlingu má skoro každý vlastní kouli tak už je to i v kuželkách no nevím jestli mu to u nás pomohlo k dobrému výsledku.

4. hráč nastoupil Franta Rusin a pěkných prvních 4 hodech 9, 9,4, posero, 9 jsem zahrál maximum 359 jak už jsem psal, že jsem od rána hrál bowling, takže moje fyzička byl můj druhý nepřítel na dráze. Soupeř Stanislav Vesecký 385 a taky měl svoje vlastní koule možná jsem si měl na něj vzít taky svojí bowlingovou kouli. Zápas 1:3 -26. Jo poslední hod jsem měl na výběr krále či levého sedláka a frnknul újezd a tím jsem čurda s horší dorážkou.

5. hráč nastoupil Radek Fiala a hodil pěkných 408. Soupeř Jan Králík hodil398 a vypadalo to, že se zápas ještě zdramatizuje stav 2:3 -16.

6. hráč nastoupil Marek Švéda a hodil opravdu nad svojí silou 384, soupeř Václav Posejpal hodil pěkných 435 a zápas byl rozhodnut 2:6 -63 kuželek. Celkem hozeno 2247:2341.

Je načasu stěma výkonama něco udělat jelikož jdeme stále dolu.