Rudná nám prostě není zaslíbena, jinak si to nedokážu vysvětlit. Ať mě statistici opraví, jestli se mýlím, ať do mě hrom bací, zkrátka nepamatuji, že bychom tam někdy uspěli. Ani v tomto případě se nám to nepodařilo.
Tentokrát jsme se všichni sešli víceméně včas, jen já a Kuba jsme se maličko zdrželi společným srazem a vzájemným čekáním, nicméně prvního hráče – Radka jsme viděli hrát už asi od 40-tého hodu. Ne, že by se mu dařilo úplně tak, jak chtěl: výsledek 371 nebyl ani příliš dobrý, ale zase ne úplná bída. Každopádně dráha číslo 1 nás postupně vykolejila skoro všechny. Snad na tom má vliv neobvyklý tvar stěny, která vystupuje hodně do dráhy, snad pocit šikmého hodu, který to v hráči vyvolává, každopádně si nás tahle kuželna vždycky vychutná a patřičné nás vykostí. Prostě maso vhodné na hamburger…
Hodně by o tom mohl vyprávět Péřa, který na ní předvedl věc málo vídanou: během posledních 3 hodů svých i soupeřových stačil jasně vyhrávat, pak trapně prohrávat a nakonec zázračně vyhrát. To když se nejprve jemu podařil zbytečný újezd, soupeři se už už radovali z nečekané výhry, ale jejich hráč dokázal do …myslím, že tam měl 4 kuželky… dokonale ujet a tím nám opět vrátit výhru o 2 dřeva. Že jsme my, fandící, měli nervy nadranc asi nemusím dodávat.
Já jsem se stačil vykolejit už na první dráze, kde jsem v rozehrávce i plných sázel devítky, nicméně v dorážkách to bylo hodně slabé. Totéž pak úplně stejně jen v ještě větší míře platilo i na druhé dráze a tak jsem z bodové ztráty 3 (výsledek po Péřovi) udělal ztrátu 55. Naštěstí soudruh Jakub dokázal vyhrát o plných 60 bodů (i když pravda, svůj podíl na tom měly obě jeho soupeřky, které si rozdělily dráhy a společně i tak hodily jen 290 kuželek) a tím nás dostat do vedení na skóre o 5 bodů.
Mám-li hledat obětního beránka či rovnou viníka, posral nám to Mára Sedlák :). Místo aby po vzoru svého švagra přihodil na naší stranu kromě 2 pomocných bodů ještě pár desítek do skóre, si sám dal pár desítek a pak to projel o 53 kuželek. Je fakt, že soupeř hodil 409, ale s tím by sis Máro přece měl poradit – vždyť umíš házet přes 400 celkem běžně a předvedených 352 (jen o pouhých 6 více než čurda a o 2 víc než švagr) není výkon hodný tvých schopností ani tvého dosavadního zápasového průměru.
Vojta pak stačil jen korigovat výsledek celkem slušným číslem 394, ale to na dorovnání skóre bohužel nestačilo a tak jsme to projeli o 32 kuželek na skóre. O Vojtově záhadném – prý 3 roky nehrajícím – soupeři se raději rozepisovat nebudu, a fakt, že náš kapitán dlouho váhal, zda nemá jeho účast rozporovat, raději zatajím. Před našimi námitkami ho zachránilo asi nejvíce to, že také střídal hody naprosto geniální s neuvěřitelnými újezdy a tím jen podtrhl záhadnost této kuželny.
Zkrátka, pokud bych měl někdy věřit na kouzla, čáry, zakletí, UFO, ježka v kleci, bludný kořen apod., tato kuželna by byla ideálním místem začít.
Zvládneme tu příště prolomit smůlu a vyhrát? Jakou speciální přípravu bychom měli podstoupit? Co by udělal na našem místě Jan Tleskač a co Jarka Metelka?
Zapsal: Martin Temporary Čurda