Na této týden jsme měli původně naplánované volno – zasloužené volno. Dvouzápasové porce v posledních týdnech už unavovaly všechny i ty největší nabušence trávicí svůj volný čas vylepšováním své již dokonalé postavy zvedáním tvárnic, luxferů apod. Naše nedocházka z úvodu sezóny nám však tento luxus nedopřála. Soupeřem tohoto týdne nám byla ZENTIVA. Těžký, ale zároveň pohodový soupeř.
Start zápasu byl stanoven nezvykle na sedmnáctou hodinu. Dorazil jsem na kuželnu s dostatečným předstihem, abych stihnul vše připravit. Ještě před dokončením všech úklidových prací se vevalil do prostoru naší neútulné kuželny soupeř skoro v plné síle. Po spoluhráčích ani vidu ani slechu. Mé obavy, že budu muset zahájit zápas v osamění, rozptýlil až Vojta. Ten přiklusal pár minut před pátou s jazykem na vestě a brblajícím: „Kurva zase jsem na tom Centrumu.cz nevyhledal vhodný spoj!“ Rychle se převlékl a pár minut se věnoval tzv. „Kudweisovu strečinku.“ Tato nepříliš náročná metoda rozcvičení se si našla v řadách mých spoluhráčů mnoho příznivců. Je s podivem, že se doposud nikdo nezranil.
Na dráze z Vojty spadl veškerý stres z časově náročné a nesnadné cesty MHD (svůj podíl na tomto stavu jistě sehrál zázračný strečink). V pohodě přehrál svého soupeře Pavla Kiliána výkonem 377 a získal tak první dva pomocné body.
Jako druhý jsem musel nastoupit já. Ani po čtyřiceti minutách totiž nestoupl počet hráčů Astry z hodnoty „dva přítomní!“ Lehce rozladěn touto skutečností jsem zahájil souboj o další body. Během této doby se začal trousit zbytek týmu. Usměvavá Lucinka, vyrýsovaný Kuba… Nerozhozen pozdními příchody svých spoluhráčů jsem zabojoval a zvýšil vedení na 4:0. Pozitivní vývoj skóre zápasu a náskok 124 kuželek napovídal, že by mohlo dojít k překvapení.
Ještě než Lucka nastoupila ke svému boji, stačil jsem všem opožděncům vynadat za jejich nezodpovědný přístup k docházce. Kuba se mi vysmál a vymluvil se na nedostatek bench pressových zdvihů s paletou svých oblíbených barevných luxferů. Lakonicky mi jen odvětil: „Bez své pravidelné tréninkové dávky nehraju.“ Lucka nasadila obličej nevinného dítěte a nepřestala s ním do doby, než jsem ji gestem naznačil, že se až zas tak moc neděje.
Opět usměvavá a neustále zlepšující se Lucka dokázala, že se po mateřské pauze již brzy výkonnostně zařadí mezi zbytek teamu. Výkonem 327 se ctí prohrála s výborně hrající Eliškou, kapitánkou hostujícího oddílu.
Za stavu 4:2 nastoupil ke svému vystoupení Martin, recidivista v pozdních příchodech. Jeho kvalitní výkon překvapoval mnohé z nás. Bohužel to nestačilo a s hvězdou hostů Mirkem Kellnerem ztratil další body. Skóre tedy bylo srovnáno (4:4). Výkon 369 nám však stále zajišťoval vedení v celkovém součtu shozených kuželek o 34.
Jako pátého jsem do arény vpustil nažhaveného a fyzicky nejlépe vybaveného „býka“ Jakuba. Tomu však v úvodu zápasu výborně hrající soupeř Honza Bártl zasadil několik nepříjemných zásahů. Kuba otřesen úvodní smrští pomyslných šípů zapíchnutých v jeho šíji boj nevzdal. Svého torera vyprovodil z arény, aniž by ho nechal vykonat závěrečný obřad s rudou muletou a mečem. Výkonem 370 získal další 2 pomocné body (6:4) a o dvanáct kuželek zvýšil naše vedení.
Jako dotáhováka jsem do boje poslal Marka. Tuto sezónu sice zatím hledá svou loňskou fazónu, ale i přes tento fakt je neproduktivnějším hráčem naší sestavy. Dostál své pověsti! Rozhazujíc rukama a neustále kroutíc hlavou poslední part zápasu s přehledem kontroloval. Do statistik mu tak mohly být připsány další dva body za vítězství nad soupeřkou Janou Krausovou a tým si připsal na svůj účet další úspěšně zvládnutý zápas 12:4.
Tak se zrodilo úterní překvapení: Porazili jsme Zentivu! Utkání se odehrávalo ve velmi přátelské atmosféře a já se už moc těším na jarní odvetu se sympatickým soupeřem.