Ve čtvrtek 8. prosince jsme se sešli v prostorách moderní a krásné kuželny na Slávii. Proti nám nastoupilo mužstvo výkonnostně zařaditelné o level výše – VŠTJ „B“
Prvním borcem, který nastoupil na prkno, byl Kuba. Svým výkonem 401 kuželek naplnil očekávání. Pro některé z nás však tento výkon znamenal, že to prostě dneska půjde samo…
Druhý naskočil na dráhu antibiotiky posilněný kapitán Šimon. Přes původní „slib“, že se nechá vystřídat nakonec dohrál svůj part výkonem 378 – průměrným v rámci týmu, avšak v případě borce jeho formátů bychom jistě čekali číslo začínající čtyřkou
Jako třetí s pocitem, že to bude brnkačka jsem nastoupil já Péřa… A vono ne!!! Začal jsem již skoro tradičním újezdem do plných (nažehlovací folie pro Evičku s textem “ Péřa je můj sponzor“ budou od úterý zdarma k dispozici na kuželně). Moje mimo kuželnu oblíbené trojky a čtyřky padaly, jak houby po dešti. Vzhledem k blížícím se Vánocům jsem přidal ještě dalších 13 újezdů jako příspěvek na předražené dárečky pro Evičku a výsledek se dostavil 327 🙁 Čurda a ostuda. Snad budu mít štěstí v lásce a snad se to Alča nedozví :-))
Čtvrtým borcem byl Vojta, který svedl neuvěřitelný souboj se soupeřem. Jednalo se o válku nervů a parádních technických hodů. Vojta dosáhl slušného čísla a zachránil čest týmu remízou s číslem 390. Vojto, super hra!
Jako pátý nastoupil současný kapitánův rival Marek. Vzhledem k tomu, že jsem před zápasem zaslechl něco o kapřících v jeho diskusi se soupeřem (navíc si tykali a vesele se na sebe smáli) a s přihlédnutím k faktu, že každý újezd tohoto borce je prakticky malá (pro malou) domů, tak mne jeho výkon náhodou zcela totožný s výkonem kapitána nepřesvědčil. Takže 378. Kdybych je tak dal já? Bral bych je 🙁
To nejlepší na konec – třešinka na dortu, růže mezi trním, Lucinka… Lucince se podařilo nevídané: Celá hala ztichla, všichni včetně soupeře sledovali a tiše fandili něžnému stvoření, které hrálo úžasně technicky zvládnutou a vyrovnanou hru. Přesné hody, výborná technika (beztak má osobního trenéra). Po první půli získala Lucinka vedení nad svým soupeřem – prostě bomba.
Hala začala burácet a fandit nahlas!!! Obrovské psychické vypětí se podepsalo na zbylých 50 ti hodech. Avšak výkon 364 je hodný pochvaly
No a já se jdu stydět někam do koutku svojí kanceláře …jejda, co to tu je – kinotéka – Chardonay – asi něco francouzsky. Snad tu někde najdu nějaký ten otvírák, skleničku atd 🙂