Děs! Jedině tak by se dal popsat zápas s Radotínem, který dle našich hlubokých vzpomínek zpravidla znamenal pro nás snadné vítězství za soupeřovo skandování „Radotínské SK, celý svět nám tleská“.
Všechno bylo ale jinak.
Jediná Lucinka zahrála slušné číslo a jediné Lucince zjevně Radotínská kuželna sedla, přestože 339 na soupeřových 384 nestačilo.
Naším nejlepším hráčem utkání byl kapitán, s číslem 376 sice soupeře porazil, ale dle pravidel by měl nahrát o 20 kuželí víc.
Kuba a Péřa bojovali a zahráli si kolem svého průměru, Kuba vyhrál, Péřa o kuželku prohrál.
Vojtovo 351 na soupeřky 363 nestačilo bohužel, těžko říct, co ho rozhodilo, jestli soupeřky těsné tričko, nebo tlak na to, aby vyhrál a uhrál 80 kuželí.
Nejhorším hráčem za Astru jsem byl já, 331 kuželek je hrůza a naštěstí mám dost času na přemýšlení a asi i trénink.
Je vidět, že trénink chybí nejen mě, ale i ostatním spoluhráčům. Je zajímavé sledovat sestupné tendence všech hráčů, vyjma Lucinky, která jediná „jede“. Děkuji proto kapitánovi, který se iniciativy s tréninky zhostil a věřím, že další zápasy již budeme pouze vyhrávat.
Marku, škoda, že jsi nehrál, možná bys nás zachránil.
Martine, buď rád, žes nehrál, možná by sis zhoršil průměr.